Vítejte na blogu, věnovaném Shonen ai, Yaoi, Anime a Boys Lovin' obecně.

Najdete zde povídky, obrázky a videa s homosexuální tématikou.
Pokud to není váš doušek čaje, opusťte prosím tuto stránku.

Provázet vás budou Barboocha a BlackCat.

Všechny Fanfikce a design blogu, podléhají autorským právům.
Pokud budete něco chtít zkopírovat, vždy nám předem napište.


Děkujeme. :)








Suggestion - Chapter 1

3. dubna 2011 v 22:31 | Barboocha |  Naše sériové povídky
Suggestion

Název: Suggestion
Část: 1/ 23
Autor: Barboocha, BlackCat
Fandom: Super Junior
Pairing: Heechul/Leeteuk (mimo jiné)
Typ: Akční, Slash

Suggestion - Chapter 2
Suggestion - Úvod a TRAILER

Tak je to tu. První část Suggestion uveřejněná. Děj se bude stupňovat, takže začátek je "slabej vodvar". Pokud nebudete něčemu rozumět, klidně se ozvěte. :) Přejeme vám příjemný zážitek a prosíme o komentáře. :)

♥♥

Tiše se krade kolem řady ocelových boxů. Očima kontroluje čísla na dvířkách, aby se ujistil, že jde správným směrem. V uchu mu bzučí malé sluchátko, skrze které mu jeho společník hlídkující venku dává instrukce. "Fakt si trochu mákni, Heechule. Už na mě všichni civí," ozve se ze sluchátka. Oslovený protočí oči ke stropu, který je tak vysoko, že na něj skoro ani nedohlédne, a vzápětí nahlas zaskučí, když si všimne označení na nejbližších schránkách.
"Vážně Hyuku, kterej blázen použije banku? Je to tu jak v bludišti a těch sejfů jsou statisíce! Už po třetí jsem zabloudil!"
"Nejsou jich statisíce, ale milion osm set devadesát jedna," ozve se odpověď a v hlase mluvčího je slyšet nijak nezakrývaná uraženost.
"Eunhyuku," začne Heechul varovně.
"Ok, kde jsi?"
"Hm… 4367 a výš." "Tak se vrať a zahni vlevo."
"Jak je na tom Donghae?" zeptá se Heechul nezaujatě, když se dostane do správné řady. "Zlomil si kotník, když proskakoval oknem," oznámí Hyuk.
"Ale tím číslem si je jistý, že jo?" Chvíli je slyšet jen neurčité mumlání z povzdálí.
"Jsem si stoprocentně jistý!" zaječí nový hlas.
"Slyšel jsi…" ozve se znovu Eunhyuk.
"Fajn. Použil na to ten trik s nevinným mrkáním, zatímco svým potencionálním milencům vybírá kapsy?"
"Tuším, že ne. To by nemusel vyskakovat oknem." Heechul se zastaví a prohlídne si sejf před sebou.
"Tak pokud se nespletl, tak jsem u cíle."
"Skvěle, jak to vypadá?"
"To bys měl vědět líp než já," odfrkne si hnědovlasý muž. Z batohu vytáhne kožené pouzdro a po krátkém přehodnocení zámku vytáhne jeden z lesklých paklíčů. Chvíli s bezpečnostní schránkou zápolí, ale ta nakonec přeci jen se sotva znatelným cvaknutím povolí. Sám pro sebe se ušklíbne. Šlo to tak lehce.
Natáhne se po klice, ale než stihne dvířka otevřít, překryje jeho dlaň jiná ruka. Popravdě ho to moc nepřekvapí. Už nějakou dobu cítil všude kolem tu známou vůni, jen si ji až doteď pořádně neuvědomil.
"Víš o tom, že krást se nemá?" zavrní mu do ucha a opře se bradou o jeho rameno. Heechulovi přeběhne mráz po zádech.
"Jdi si kázat někam jinam," zavrčí, aniž by se otočil. Uvědomí si, že mu Eunhyuk do ucha křičí něco o ochrance, ale nějak mu to nepřipadá moc důležité.
"A kam bych asi měl jít?" Ucítí letmý dotyk rtů na tváři.
Zavře oči a několikrát se zhluboka nadechne. Když je otevře, není už po nikom jiném široko daleko ani stopy. Za to odněkud z povzdálí je slyšet klapot několika desítek párů bot. Teď teprve mu dojde Eunhyukův šílený řev ohledně ochranky a také si uvědomí fakt, že stěny kolem se začínají bortit. Ze stropu spadne zářivka a roztříští se o podlahu jen několik centimetrů od jeho boty. "Krucifix!" vyprskne a vrhne se po trezoru před sebou. Vytáhne z něj několik hustě popsaných listů. Letmo se na ně podívá a pak už utíká, tak rychle jak jen může. Těžké ocelové boxy se nebezpečně kymácí, a kdyby tu zůstal jen o chvilku déle, hrozilo by, že ho zavalí.
Vyběhne z haly určené pro bezpečnostní boxy do hlavních prostor banky a jen tak, tak se stihne sehnout pod nejbližší pult, než si ho všimne ochranka, která má uprostřed místnosti na mušce jeho dva spolupracovníky.
Opatrně vykoukne. Je jich moc. Těm by se neubránili ani, kdyby chtěli. Sedne si na zem a rozloží kolem sebe zmačkané papíry plné informací. Rychle očima těká po jednotlivých řádcích a ukládá všechny údaje do paměti. Z povzdálí slyší rozčilené hlasy. Musí si pospíšit. Když dočte poslední stránku, vytáhne z ruksaku pistoli. Překontroluje stav munice, natáhne ji a potom si jí přiloží k pravému spánku a stiskne spoušť.

Několikrát zamrká a promne si otlačené čelo, kterým se opíral o volant. Přes rameno vrhne pohled na zadní sedačky, kde je ještě v hlubokém spánku ponořena žena v draze vypadajícím obleku. Vedle ní s hlavou zavrácenou dozadu a mírně pootevřenými ústy je Donghae. Eunhyuk sedící na místě spolujezdce se zavrtí a vzápětí otevře oči a vyděšeně zalapá po dechu. Když se trochu rozkouká a všimne si podle se šklebícího Heechula, vzteky zúží oči a praští ho do ramene. "Ty svině!" vyštěkne a ze zápěstí si vytáhne jehlu, jejíž konec je připojen ke stříbrnému kufříku položenému mezi Haem a onou dámou. Heechul udělá to samé a vystoupí z auta.
Je kolem půlnoci. Všude je tma. Parkují na dávno nepoužívaném dálničním odpočívadle, kde není ani noha. "Probuď Donghaeho. Necháme jí tady a pojedeme. Máme všechno, co jsme chtěli," houkne na Hyuka.
"Nemůžu uvěřit tomu, že ses v pohodě odpráskl, a nás tam nechal!" prská Eunhyuk zatímco lomcuje se stále spícím hnědovláskem. Na okamžik se zamyslí nad tím, co řekl. "Počkej… vlastně můžu. Jen pro tvou informaci, prostřelili mi oko. Dokážeš si představit jaký to je?" Mimoděk si prsty přejede přes zmíněnou část obličeje, snad aby se ujistil, že tam ještě je. Heechul si jen odfrkne.
"Ty citlivko."
Donghae s mrmláním otevře oči. Poté pomůže Eunhyukovi vynést zbývající pasažérku ven a opřít ji o svodidla. "Vážně jí tady jen tak necháme?" zeptá se.
"Chceš snad říct, že jí máme vzít s sebou, aby nás mohla zažalovat za to, že jsme jí z hlavy vyjmuli informace o bezpečnostním systému jejich firmy?" obrátí se na něj Heechul s nadzvednutým obočím.
"Když to stavíš takhle…" pokrčí Donghae rameny. Nejstarší jen protočí oči a kývne na ně, aby se vrátili zpátky do auta. Hae se natáhne přes obě zadní sedačky a brzy upadne do vlastních, nikým nevytvořených snů. Eunhyuk zaujme své předchozí místo vedle řidiče. Heechul se zdá hluboko ponořen do vlastních myšlenek.
"Když se budeš takhle mračit, budeš mít vrásky."
"Drž hubu," zavrčí Heechul a prsty zajede pod ofinu, snad aby se ujistil, že na čele žádné podobné nedokonalosti nemá.
"S kým jsi tam mluvil?" vypadne z Hyuka. Je na něm poznat, že dlouho sbíral kuráž se na to zeptat.
"S nikým." Zní strohá odpověď.
"Nebylo to poprvé, co jsem ten hlas slyšel během nějaké akce. Kdo to je, Chule?" nevzdává se.
"Říkám, že nikdo. Nestarej se," vyštěkne Heechul a přeřadí na vyšší rychlost.
"Budu se starat! Ohrožuje to naší práci."
"A jak?"
"Nesoustředíš se! Kdyby ses tam s někým nevykecával, mohli jsme to skončit bezpečněji!"
"Přestaň kňučet! Máme, pro co jsme přišli! Co máš sakra za problém?!"
"Ty jsi ten, kdo tu má zjevně problém!"
"Proč se hádáte?" ozve se rozespale Donghae a zívne. Eunhyuk se zamračí na Heechula, ale ten ho ignoruje a dál se už jen mlčky věnuje řízení.
"To nic, Hae. Spi." Otočí se Hyuk dozadu a lehce oslovenému pročísne rukou vlasy, za což si vyslouží široký úsměv.
"Dobře, ale buďte trochu tišší." Netrvá to dlouho a Donghae už opět neví o světě kolem.
"Chcete vysadit u vás?" Eunhyuk kývne. "Fajn."
"Dej vědět, až budeš mít další zakázku."

Když se Heechul konečně dostane domů, venku už pomalu svítá. Odhodí kabát na nejbližší křeslo a poškrábá za ušima šedého kocoura, který ho přišel přivítat. "Heebumie, byl jsi tu hodný?" Kočka se mu otře o kotníky a tiše mňoukne. Potom zaběhne do kuchyně, rovnou k růžové misce na podlaze a věnuje Heechulovi významný pohled. Ten si jen povzdechne a ze skoro prázdné krabice vysype poslední granule. Letmo nakoukne do ledničky, jejíž obsah mu připomene, že chtěl jít nakoupit.
No, snad později.
Natáhne se na gauč v obýváku a chvíli jen zírá do stropu. Přemýšlí o dnešní noci, o tom jak mu Eunhyuk leze na nervy, o informacích, které se mu podařilo získat, o tom koho potkal… Stočí oči stranou ke stolku, na kterém je položených několik rámečků, ovšem všechny jsou položeny fotografiemi dolů, takže není vidět, co na nich je. K jednomu natáhne ruku a prstem obkreslí jeho obvod, ale nezvedne jej.
Místo toho se posadí a z kapsy u kalhot vytáhne lesklou minci. Chvíli si jí prohlíží a potom jí vyhodí do vzduchu. Pozoruje, jak se několikrát otočí a nakonec spadne na zem. Na okamžik zaváhá, než se na ní podívá. Po několika minutách se pro ni sehne a opět schová. Pak už se propadne do bezesného spánku. Už je to tak dlouho, co ho vlastní sny nadobro opustily.

Heechul nesnáší rána. Obzvlášť ta, která obsahují bandu chlapu v oblecích, kteří mu vtrhnou do bytu, což má za následek, že samým úlekem ryje nosem v koberci. "Co tady kurv-." Ani nedokončí větu, když ho dva z nich čapnou za paže a vytáhnou na nohy. Ten, který je má zjevně na starost k němu přistoupí, prohlédne si ho od hlavy k patě a pak se zeptá: "Kim Heechul?" Oslovený se zamračí.
"Podle toho, kdo se ptá. Jestli patříte k těm, co jsem okradl, tak ne." Odsekne a vzdorně se zavrtí. Muži to zjevně stačí. Kývne na jiného a ten Heechulovi černým šátkem zaváže oči.
Cítí, jak ho táhnou ke schodům a potom ven. Naloží ho do auta a pak následuje nekonečně dlouhá jízda, během které je mu ucpána i pusa, protože celou dobu nadává jako špaček.
Nemá tušení, jak dlouho to trvá, než konečně zastaví a vytáhnou ho ven. Stále po slepu je veden po schodech do nějakého domu.
Nečekaně se zastaví a opět mu uvolní ústa a stáhnou šátek z očí. Párkrát mrkne, aby vyhnal mžitky z očí, a rozhlédne se kolem. Je v přepychově zařízené pracovně. Přímo před ním je masivní stůl z tmavého dřeva, za nímž je kožená židle, momentálně otočená k oknu, tudíž není vidět, kdo v ní sedí. Na stěnách visí několik draze vypadajících obrazů. Kolem dokola pokoje je rozmístěno několik skříní, velká knihovna a gauč. Muž, který ho sem přivedl, k němu kývne, aby se posadil, ale Heechul jen vzpurně našpulí pusu. Nebude dělat nic, co mu tenhle nažehlenej panák v obleku řekne. "O co tady sakra jde?" vyštěkne na něj.
"To je dobrá otázka." Ozve se od okna. Křeslo se pomalu otočí. Sedí v něm černovlasý mladý muž a pobaveně Heechula pozoruje. Ten jen vyvalí oči a potom si je protře, aby se ujistil, že nemá vidiny.
"Kibume?!"

"Vložení? Ty ses zbláznil!" Heechul se upřímně rozesměje. Kibumův výraz se však ani trochu nezmění. Dál na něj vyčkávavě kouká. "Počkej, to jako vážně?" zeptá se smějící se hnědovlásek, když se trochu uklidní.
"Vypadám snad jako bych žertoval?" nadzvedne Kibum obočí. Heechul se zvedne z gauče, na kterém do té chvíle seděl a rozhodně založí ruce na prsou.
"Ne."
"Heechule, počkej. Posl-."
"Ne, ty poslouchej mě. Neudělám to ani za zlatý prase," přeruší ho Chul. Druhý muž se trochu zamračí.
"Ty tomu nerozumíš. Já potřebuju -." Brunet ho ovšem nenechá domluvit ani tentokrát. Ošklivě se ušklíbne a změří si Kibuma pohrdlivým pohledem.
"V tom je ten problém. Ty pořád něco potřebuješ! A přitom vůbec nechápeš, o co mě tady žádáš! Tohle není jako před třemi lety, kdy jsem ti zachránil zadek! Za což jsi mi mimochodem slíbil, že už tě nikdy neuvidím!" rozkřičí se na Kibuma, který si unaveně promne spánky.
"Věř mi, že kdyby to šlo jinak, tak tě sem nenechám přivést, ale neznám nikoho jinýho, kdo by mi mohl pomoct!"
"Ty jsi ten, kdo mi dluží laskavost a teď chceš další! Pochop, že vložit někomu něco do hlavy není to samý jako z ní něco ukrást!" Heechul se třese vztekem a nemá daleko od toho, aby druhému dal pěstí.
"Já to chápu! Chule prosím! Potřebuju tě, prosím…" Kibum se na něj kouká s výrazem, který by se při troše snahy dal nazvat zoufalým. Heechul chvíli váhá, ale nakonec se s povzdechem sveze zpátky na gauč.
"Řekni mi, o co jde," řekne rezignovaně, ale vzápětí rychle dodá: "To ale neznamená, že to udělám."
"V tom případě ti nemůžu říct, žádné detaily." Zavrtí Kibum hlavou.
"Kibumie, rozhovor o vynášení informací o mafii jsme již absolvovali před pár roky," zaskučí Heechul unaveně. "Mě je váš gang i všechny konkurenční upřímně kdesi u zadku. Prostě to vybal, ať tě můžu znovu odmítnout."
Po chvilce váhání se černovlasý muž natáhne k jedné zásuvce ve stole a vyndá zelené desky plné papírů, které Heechulovi strčí pod nos. Ten do nich zběžně nakoukne. Hned navrchu je fotografie černovlasého muže v obleku. "To je cíl?" zeptá se, ale Kibum zavrtí hlavou.
"Ne, to je můj šéf. Vlastně šéf všech a všeho tady, Yesung." Heechulovi se najednou vybaví zprávy, které před pár dny slyšel v televizi. Vůdce velké kriminální organizace byl obviněn z vraždy velice vlivného politika. Celá věc se stále prošetřuje a policie z důvodů bezpečnosti odmítá zveřejnit totožnost korunního svědka, který údajně scénu viděl.
"Počkej, co teda vlastně chceš?" Chul se cítí poněkud zmatený. Druhý muž se zhluboka nadechne. "Potřebuju, aby soudce, který má na starosti jeho proces neoblomně zastával myšlenku, že Yesung je nevinný."
"Proč ho prostě nepodplatíte?"
"Myslíš, že nás to nenapadlo? Bohužel máme smůlu, protože soudce Park, kterému byl případ přidělen, je známý svým extrémním smyslem pro spravedlnost. Nabízet mu peníze by nás akorát ještě víc srazilo k zemi."
"Zabijte ho a na jeho místo dosaďte někoho, kdo se nechá uplatit." Navrhne Heechul.
"To by upoutalo příliš nechtěné pozornosti." Na několik minut se místnost ponoří do ticha, jak se oba dva zadumají nad nastalou situací. Ticho nakonec prolomí Heechul.
"Dokážeš si představit, jak by něco takového bylo nebezpečné?"
"Copak jsi to ještě nikdy nedělal?"
"Právě že ano. Taky díky tomu vím, co to obnáší. Tehdy se nám to sice povedlo, ale málem jsme všichni pochcípali…" Trochu se při té vzpomínce otřese, jak mu přeběhne mráz po zádech.
"Takže je to možné?" ujišťuje se Kibum.
"Jistě že ano. Ale je to hrozně složitý. Musíš tu myšlenku vložit pořádně hluboko do lidského podvědomí a nechat jí tam usadit. A to fakt není žádná sranda," vysvětlí mu brunet a odhrne si z očí pramen vlasů, který mu tam překáží. "Ale to je stejně fuk, protože bys těžko našel blázna, který by do toho šel."
"Zaplatil bych… víš dobře, že o spravedlivou odměnu u nás nouze není." Začne Kibum nenuceně, ale bedlivě sleduje Heechulovi reakce.
"Ani za peníze mě neukecáš." Pevně rozhodnut zavrtí hlavou. Kibum k němu posune bílý list s několika čísly uprostřed.
"Vážně?"
"To je jako všechno?" odfrkne si Heechul při pohledu na sumu. Kibum s naprosto nevzrušeným výrazem napíše na konec další nulu.
"Každý dostane tuhle částku. V případě, že by vše nevyšlo podle plánu, dostane polovinu." Řekne klidně. Heechul hlasitě polkne.
"To jako vážně?" Černovlásek přikývne.
"Máš volnou ruku, co se týká počtu lidí i nákladů spojených s přípravou."
"Co ten náhlý příval solidarity?" ušklíbne se Heechul a prohrábne si rukou ofinu. Měl by se nechat ostříhat, už ho ty vlasy věčně padající do očí začínají vytáčet.
"Tomu se říhá loajalita. To ty neznáš." Heechul na něj vyplázne jazyk. "Tak co? Vezmeš to?"
"Nevím." Odpoví mu upřímně. V hlavě zvažuje všechna pro a proti, všechny překážky a nebezpečí. Zároveň v jeho úvahách hraje důležitou roli i otázka peněz, kterých nikdy není nazbyt.
"Popřemýšlej o tom a dej mi vědět. Musíme to stihnout před procesem."
"A ten bude kdy?"
"Za měsíc." Heechul se kousne do spodního rtu a v duchu provede několik kalkulací.
"To je zatraceně málo času."
"Proč myslíš?"
"Potřebujeme nejschopnějšího architekta a chemika, kteří by dokázali vytvořit vše, co budeme potřebovat přesně na míru. Navíc vypočítat, jaká hloubka bude stačit a podle toho určit přesné číslo lidí v týmu. Taky se musíme přiblížit k cíli, což zabere dost času." Přemítá Heechul nahlas a Kibumovi se koutky úst zvlní do mírného úsměvu. I když to zatím neřekl přímo, je mu jasné, že tu práci vezme.

Blonďák v černém taláru konečně opouští síň, zapředen do pracovního hovoru se štíhlou elegantní ženou. Ta vypadá starší než on, ale zdání klame. Už z něj spadlo napětí a soustředění a po dlouhých hodinách se mu na tváři rozlije první nenucený úsměv. Díky němu působí ještě mlaději. Vydrží si povídat celou cestu ke schodišti před bílou majestátní budovu. Tady už na něj čeká jeho řidič. Rozloučí se neutrální, pozdravem, z jeho strany možná o něco vřelejším. Může za to jeho povaha, v každé situaci přátelská a pozitivní. Skoro se na tu práci nehodí. Na druhou stranu málokdo má tak vyvinutý smysl pro spravedlnost. Zaboří se do pohodlného koženého sedadla. Jediné, co ho udržuje vzhůru, jsou myšlenky na právě ukončený proces. Pokaždé ho pronásledují až domů. Jako vždy chvíli trvá, než se mu podaří je vytěsnit. Jeho život je plný vrahů, zlodějů, zkorumpovaných politiků, zhrzených milenců a podobných individuí. Tak se je naučil prostě zahnat do kouta své mysli a obrnit se radostí ze života a elánem. Doma ho přivítá jenom ticho. Nikdy dřív nežil sám a tak si na to teď nemohl zvyknout. Pustí hudbu, aby zahnal ten pocit osamění. Zatímco si svléká nepohodlné oblečení, tiše si brouká vlezlou melodii. Vymění talár za měkké bavlněné pyžamo. Zítra není pracovní den, takže bude dost času všechno dohnat. Skloní se nad umyvadlem a opláchne si obličej plnou hrstí průzračné vody. To pro dnešek musí stačit. Teď je čas oddat se hlubokému zaslouženému spánku. Tak se svalí do velké postele se saténovým povlečením a zavře oči.
 


Anketa


Komentáře

1 Sakura-chan Sakura-chan | 4. dubna 2011 v 15:47 | Reagovat

Úžasný!!!! *_* Jen pište dáááál!^^

2 Yonade Yonade | Web | 5. dubna 2011 v 20:04 | Reagovat

Aaaw..to je dokonalý!!...Jen tak dál už se těším na další :))

3 Lady Elisha-chan Lady Elisha-chan | Web | 11. dubna 2011 v 13:34 | Reagovat

Uáááá ... no prostě úžasné .. těším se na další dílek .. :-D  :-)

4 Luella-chan Luella-chan | Web | 12. dubna 2011 v 17:08 | Reagovat

Wuááááh!!!...dokonalost!...totální dokonalost,já ten díl zhltla na jeden dech!...jako fakt!...totálně úžasné!...nemůžu se dočkat dalšího dílu!!!! :-D  :-D

5 JaeRa JaeRa | E-mail | 22. října 2011 v 13:00 | Reagovat

tak tohle bylo skvělý... některé věty jsem si musela přečíst několikrát... dokonalé :-D

6 BlackCat BlackCat | Web | 22. října 2011 v 13:56 | Reagovat

Děkujeme za chválu. Ti co začínají číst teprve teď mají nepopiratelnou výhodu, že se celá serie už blíží ke konci, tak můžou číst v kuse :^DD

7 syrinox syrinox | 29. dubna 2012 v 14:03 | Reagovat

Aaawww, úžasný, skoro jsem ani nevnímala okolí, jak jsem se do toho zažrala. Vážně krásný. Hned jdu na další díl. :) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama